Komparativní výhody

- základním principem je dělba práce
- existují-li mezi zeměmi rozdíly v relativních nákladech (opportunity costs) výroby zboží, povede specializace a přerozdělení výroby k vyšší celkové efektivitě – se stejným množstvím vstupu je možné vyrobit více
- možné důvody různých opportunity costs: rozdílné technologie, rozdílná vybavenost výrobními faktory, rostoucí výnosy z rozsahu, atd.
- dělba práce (specializace) – rozkvět některých odvětví a úpadek jiných, celkový efekt je pozitivní

Klasická teorie komparativních výhod – Adam Smith
- kupujeme komoditu, která je lacinější v zahraničí a sami vyrábíme to, kde máme komparativní výhodu
- 1776 – A. Smith: An Inging into the Nature and Causes of the Wealth of Nations – princip dělby práce, spíše absolutní výhody
- 1815 – Robert Torrens: Essey On The Eternal Core Trade
- 1817 – David Ricardo: The Principles of Political Economy and Taxation
- 1848 – John S. Mill: The Principles of Political Economy – komplexní pohled, problematika cen

Hlavní rysy:
- počátek skutečné teorie mezinárodního obchodu
- zdůrazňuje roli produktivity práce (pracovní náročnosti)
- zdrojem bohatství nejsou peníze, blaho ekonomiky závisí na tom, kolik může vyrobit (a spotřebovat) – toto je možné pozitivně ovlivnit obchodem
- obchod není hrou s nulovým součtem, naopak je to hra typu WIN-WIN (všichni zúčastnění získávají)
- v důsledku obchodu dochází ke specializaci, některé sektory ekonomiky prosperují, jiné zanikají
- z obchodu profitují jak země více vyspělé, tak méně rozvinuté
- rozdělení celkových přínosů z obchodu je determinován výslednou mezinárodní cenou


Ricardo a komparativní výhody

- absolutní výhoda – Portugalsko má absolutní výhodu v obou případech
- komparativní výhoda – Anglie má komparativní výhodu ve výrobě sukna – zaostává tu méně (100/90=1,11menší než 120/80=1,5),
- autarkní cena – odvozena z pracovní teorie hodnot a odpovídá relativním pracovním náročnostem, budeme-li vycházet z opportunity costs dospějeme ke stejným závěrům - Anglie: pokles výroby vína o 100 l uvolní 120 zaměstnanců, ti jsou schopni vyrobit 120 yardů sukna (100/100*120) – autarkní cena by tedy měla být 120 yardů sukna za 100 l vína - Portugalsko: pokles výroby vína o 100 l uvolní 80 zaměstnanců, ti jsou schopni vyrobit 89 yardů sukna (100/90*80) – autarkní cena je tedy 89 yardů sukna za 100 l vína

Dopady otevřené ekonomiky
- komodita, ve které má země komparativní výhodu, je v této zemi před otevřením levnější > předpokládaná specializace po otevření (Anglie – sukno, Portugalsko – víno) je racionální
- Anglie – pokles výroby vína o 1000 l uvolní 1000 zaměstnanců, ti se přesunou do výroby sukna, kterého vyrobí o 1200 yardů více, za toto sukno při dané ceně Anglie na mezinárodním trhu obdrží 1200 l vína, tj o 20 % více než o kolik snížila svoji produkci
- Portugalsko – pokles výroby sukna o 1200 yardů uvolní 1080 zaměstnanců, kteří po přesunu do výroby vína vyprodukují o 1350 l vína více, za víno by Portugalsko na mezinárodním trhu získalo 1350 yardů sukna, tj. o 12,5 % více

Závěry
- obě země mohou z obchodu profitovat současně
- z obchodu profituje i země méně vyspělá
- racionální by byla za těchto podmínek úplná specializace
- zvýšila se celková výroba a tedy i efektivita
- zbývá otázka: Co determinuje mezinárodní cenu a tedy i dělení zisků z obchodu?